Když se při utkání v baseballu hráči na pálce (nebo nadhazovači) už delší dobu zatraceně daří, zbytek týmu si ho nevšímá. Nikdo ho nechválí, nikdo se  mu nedívá do očí, nepovzbuzuje ho. Žádné hi fives. Nic. Všichni se tváří, jakoby nic, nikdo se neodváží přerušit jeho šťastnou sérii. Poplácají ho až potom.

Stejně tak když se Elza, zužovaná právě nemocí a rýmou a nechutí ke všemu, včetně spánku a jídla, najednou jen tak mimoděk opře zády o stolek a už několik minut důkladně chroupe obrovské jablko (venku už je tma, ale tohle je její první dnešní souvislejší svačinka), bereme si z Amíků (a z hráčů Altronu Krč) příklad, máme na paměti jejich posvátné pravidlo. Pokračujeme v řeči, v úklidu, ve skládání prádla, děláme, že se nedíváme a doufáme, že i Krtek to pochopí a nikdy neskončí.

To bylo na konci února. Od této chvíle už bude všechno zase lepší a lepší, nejen pro dvacítku Elzu, která stihla „narozky“ i svátek v jeden den (stejně jako zítra stihne ve stejný den nové roční období a dovršené „oko“ – kdo oko má, ten vyhrává!).

Držme ji palce se zvládáním tvrdohlavého exému a těšme se na další nové trojslabičné  kombinace, které si s potěšením průběžně zkouší (např. minulou sobotu se jí během dopoledne podařilo krom všech náhodných hubero-kororo konstrukcí říct i „kabuki“, „pikaču“ a také „mugabe“ – Obama tak už není jediným politikem v jejím portfoliu..).

*

FotoDiary: od Slumdog Ellionaire a jógu bez držení, přes zakukleného ET a strašně strašlivé strašidlo s odsávačkou, až po vzorně vyjedenou misku (mamíí, 38 lžiček kašičky!) a duo časných ranních momentek. ThisWay.

Točitý BonusTrack: s bratránkem Lukym a strejdou Pavem; s babíkem Daníkem.

*

ElaSong: Osobitá práce s tématem deratizační písně o komoře a kocourovi, aneb Mámo, Táto, Mysh

*

Nejlépe se ale stejně povídá nad pořádným hrnkem kafe.. (Ela TV)

*

Mimochodem, KDO je na první metě?